V minulém týdnu jsme ve středu odehráli čtvrtfinále poháru a poté v sobotu zajížděli do Mělníka, kde se hrálo s místním FC, což tuto zkratku docela uráží!

PRŮHONICE vs MILÍN   2:1  (0:0)

Milín se u nás prezentoval jako kvalitní mužstvo, které sice hraje o soutěž níž, ale je na druhém místě s ambicemi postoupit. V kádru má spoustu hráčů, kteří prošli Příbramí a tak se hrál solidní fotbal. První poločas byl z naší strany tak trochu profesorský. Horší jsme nebyli, ale o nějaké přemíře snahy se také mluvit nedalo. Milínští se opírali o robustního středního útočníka, který se snažil sklepávat na hráče z druhé vlny. Několik možností z těchto akcí hosté měli, ale proměnit je v gól, se jim nepodařilo. A když se ani našich pět, šest šancí neuchytilo do čeřenu, šlo se do kabin za stavu 0:0!

Do druhé půle vyšlo z naší šatny úplně jiné mužstvo! Fotbal plný pohybu, kombinace, nápadů i zakončení. Soupeř moc nevěděl, kam dřív skočit. Nutno mu přiznat, že se neuchýlil k žádným nefér zákrokům. (Nevím, jestli je to senilita, nebo nějaká retronálada, ale já už začínám chválit za věci, které by měly být ve sportu samozřejmostí, avšak události posledních týdnů se mě snaží přesvědčit o opaku – sobotní výlet toho důkazem, popis níže..) Když jsme tedy neproměnili asi čtvrtou šanci v prvních deset minutách, přišla taková trma vrma před naším vápnem, z které vyplaval útočník s míčem u nohy a kolem Máry otevřel skóre – 0:1! Kluci ukázali, jak se zlepšují i po mentální stránce. Gól je vůbec nerozhodil, naopak hráli dál svůj fotbal a vytvářeli si další a další šance. Na mokrém trávníku nám balón buď sklouzl po kopačkách, nebo zazářil brankář hostí! V 75. to konečně přišlo. Další akce, centr, odražený míč na vápně nejdříve Hocmi napálí do blokujícího obránce, aby napodruhé mířil přesně – 1:1! Průhoničtí přikládali pod kotel dál! Absolutní tlak, rohy, centry… Až přišlo vysvobození ze vzduchu. Centr si na hranici malého čtverce našel Jemi a hlavou nekompromisně rozhodl – 2:1!! Valná hromada!! Postup!! 

FC MĚLNÍK vs. PRŮHONICE  0:6  (0:0)

Vítejte v socialistickém Rumunsku! Občas zavzpomínám na cesty s rodiči do Bulharska. Trasa byla prakticky daná : zážitková cesta po tehdy nové D1, v Komárně hraniční přechod do Maďarska, před dalšími hranicemi (s Rumunskem) tankování a možnost si pokonverzovat v maďarštině ;). A to je ten oslí můstek k již zmíněnému Rumunsku. Většina turistů se v té době snažila Rumunskem projet. Jen zastavení u pumpy znamenalo nálet dvaceti zdejších dětí na vaše auto s žadoněním o cigára, žvýkačky apod. No a přespání v campu, nebo v motelu? Tam se ty ‚turecké záchody‘ snad už instalovali špinavé.. Traduje se historka, jak jela rodina na dovolenou do Bulharska a byla nucena nocovat v Rumunsku. Zajeli tedy do campu při silnici a otec povídá : “ Jděte spát do chatky, já přespím v autě, ať se nám nic neztratí.“ Ráno se probudí a na autě nemá ani střešní zahrádku.. To nechceš! A já už nechci na FC MĚLNÍK! To snad byla nějaká sekta! Jejich vedoucí mužstva (u nás Honza Přílepek) už hodinu před zápasem 2 promile? Areál, jak u Černobylu. Diváků 28, z toho 12 z Průhonic a 7 z Pšovky. Rozhodčí? Tak to snad už nee! Tohle má být nějaká kultura (i když fotbalová..)? Tohle mě snad uráží být vůbec ze stejného živočišného druhu, natož mít něco takového v blízkosti a navíc ve stejné soutěži. A v srdci Evropy…

První poločas hrozný 0:0. Potom šestka. Držení míče 85/15 pro nás. Na karty 3:2 pro nás. Nojbi rozražený ret. Bába málem urvaný kotník (za stavu 6:0..)

Střelci branek: 2x Jemi, 2x Nojbi, Suky, Špáča Víc o tom nechci psát..

PŘÍŠTÍ ZÁPAS NEDĚLE v 17::00 PŘIVÍTÁME DIVIŠOV!! Doražte, tady se hraje fotbal..