PRŮHONICE vs. VOTICE  6:1 (2:1)

V 7. jarním kole k nám dorazili fotbalisté Votic. Po zápase v Tochovicích jsme doufali v napravení reputace a celkem se zadařilo..

Samotný začátek utkání, respektive 1. poločas, však na žádnou velkou hitparádu nevypadal. Jak by také mohl, když jsme na starty do zápasů opravdu snad až úchylní. Běžela 2. minuta, soupeř přetáhl centr, u míče jsme byli druzí, následovala tedy náhra zpět před bránu – tam už jsme nebyli vůbec a šlo se rozehrávat do středového kruhu – 0:1! Pár minut na to mohlo být ještě hůř, kdy jsme opět špatně pokryli hráče v naší šestnáctce, ten ale minul. V těchto okamžicích se nám hra vůbec nedařila, soupeř byl důraznější a dokonce nás přehrával i kombinačně. Z bídy nás vysvobodila individuální akce Jemela, který po levé straně přešel přes tři protihráče a ještě naservíroval Dobimu, jenž chladnokrevně zakončil k pravé tyči – 1:1! V samotném závěru 1. půle kopal Adam trestňák z nějakých 22 metrů, gólman hostí míč vyrazil a Jemi dorazil – 2:1! Po vývoji v první pětačtyřicetiminutovce nešlo nezvolat : Slepej holub našel zrno!!

Do druhého poločasu jsme, místo zranivšího se Báby, nasadili ikonu Průhonic Pepého Brázdiče a hru víceméně ovládli. Nutno podotknout, že nám soupeř pomohl hned v 53. minutě hrubkou brankáře, kterou pozorný Suky s radostí využil – 3:1! Gól nás uklidnil a začali jsme předvádět fotbal jako s Kosoří, nebo 1. půli ve Vestci. Najednou hráčům nedělalo problém přejít přes protihráče, přestali kazit jednoduché příhry a konečně nehráli nesmysly! Důkazem byly následující branky. Čtvrtou zařídili Jemi s Doudysem. V 68.  Jemel sebral balón uprostřed naší poloviny, dal Adamovi, který z jedné vrátil a Jemi šel rázem sám na gólmana – 4:1! Čtyři minuty poté přišel z levé strany křížný centr, který sledoval neúnavný Honza Vosátků a za svoji celozápasovou práci byl odměněn. Míč získal, zaseknutím se zbavil obránce a křížnou střelou rozjásal stadion popáté! To už se zápas měnil v exhibici. Ránu z milosti soupeři v poslední minutě zasadil Sukynaldo, po předešlé zblokované střele Pepého. Což byla asi lepší varianta, jelikož Pepé šel ráno koledovat a kdyby skóroval….

Tentokrát se zápas hodnotí samozřejmě o poznání lépe. Byla to klasická ukázka toho, co dělá ve fotbale hlava. Poprvé jsme zažili, co známe dost dobře, zejména z podzimní části soutěže. Prvních 30 minut byl soupeř lepší a nakonec odjel s ‚šestkou‘. Proto bych výsledek nepřeceňoval, Votice si určitě takovou nálož nezasloužily. V sobotu jedeme do Jílového a musíme body potvrdit!