SK DOLNÍ BOUSOV vs. PRŮHONICE 0:1 (0:0)

V 7. kole jsme absolvovali nejdelší výjezd za soupeřem a to do Dolního Bousova. Další celek u Mladé Boleslavi nás překvapil pěkným rozsáhlým areálem. A jak byl velký stadiónek, tak rozměry hřiště si s ním v ničem nezadaly. Upřímně řečeno, dost se blížilo věhlasnému Camp Nou! S ním byla srovnatelná i návštěva (myšleno samozřejmě procentuální obsazení tribuny..) – také vyprodaná!

Zápas nabídl fotbal solidní úrovně, hraný v nadstandardním tempu. Tomu přispělo hned několik faktorů: touha obou týmů vstřelit úvodní branku; nezakončené akce a z toho pramenící protiútoky a v neposlední řadě neustále povzbuzující fanoušci obou táborů, čímž nedovolili hráčům vynechat jediný souboj! S přibývajícími minutami začaly přicházet i gólové šance. Naše největší neproměnil nejdřív Bury a potom Jemi. Další situace jsme bohužel buď špatně vyřešili v předfinální fázi, anebo jsme nebyli důrazní v pokutovém území. Párkrát nám překazilo naší útočnou akci špatné obutí. Někteří hráči se totiž pohybovali, jak na ledě! Pro nestranného diváka možná úsměvné, pro mě něco šíleného až nezodpovědného..
Když své dvě šance neproměnili ani hráči domácích, šlo se za bezgólového skóre do kabin.

Ve 2. půli se obraz hry moc neměnil. V úvodních dvaceti minutách jsme byli možná o trochu více aktivnější a více diktovali tempo. To se nakonec ukázalo jako rozhodující. V 55. minutě se nám povedl útok do otevřené obrany. Deset metrů za půlící čarou převzal balón Jemel, nacentroval na nabíhajícího Buryho na hranici vápna, ten si dotekem posunul a levačkou, křížnou střelou trefil přesně k pravé tyči – 0:1! Domácí, za frenetického povzbuzovaní diváků, přidávali pod kotel a začali přebírat iniciativu. To ale zároveň přinášelo víc prostoru k našim brejkům. Bohužel ani jeden jsme nevyřešili dobře a tudíž gólovou pojistku nepřidali. S blížícím se koncem soupeř hru zjednodušoval a tak do našeho vápna létaly centry jeden za druhým. Se všemi si naše defenzíva poradila, a když nás Dave podržel v největší šanci Bousova, mohla vypuknou radost a vítězný pokřik našich fanoušků!!

Říká se, že jsou mnohdy cennější výhry o gól, nebo i po nepovedeném výkonu, než když někomu dáte bůra a vše je zalité sluncem. Většinou se právě v takovýchto bitvách ukáže charakter týmu. Myslím, že to byl ten zápas. Ne, že bychom hráli špatně, ale narazili jsme na houževnatého soupeře, který makal opravdu do poslední vteřiny. Kluci utkaní odběhali, odbojovali a to by mohlo, nebo spíš mělo, být příslibem do druhé poloviny podzimu.

Na závěr jedna výtka : určitě bychom měli s naší kvalitou zápas rozhodnout z nějaké brejkové situace..

OPĚT VELKÝ DÍK FANOUŠKŮM, kteří si udělali výlet až na pomezí severočeského kraje a místy i překřičeli domácí početnější publikum!!

V sobotu od 16:00 vyzveme doma Luštenice, hospoda s terasou je samozřejmě otevřena!