UNION ČELÁKOVICE vs. SPARTAK PRŮHONICE 1:2 (1:0) Lepič, Ondroušek
Ráno jsem sednul do auta a když jsem viděl na navigaci, že to mám do Čelákovic 150 km, bylo mi jasný, že tam jedu pro body a přivezu si velikonoční nadílku. Kluci na sobě makají, plní moje pokyny, bohužel trénujeme stále na malém hřišti ve škole – na takzvané umělce. Na trávě jsme od podzimu nebyli ani jednou a naším soupeřem byl tým, který dal dosud v soutěži 82 branek a v tabulce je na 3. místě. První poločas jsme protihráče do ničeho nepustili, neustále jsme je dostávali pod tlak, aby neměli čas na rozehrávku.
Po krásné akci trefil Bon tyčku a po faulu na Rosťu jsme neproměnili pokutový kop. Soupeř byl během první půle pouze třikrát na naši půlce a i to mu stačilo, aby po kombinaci dal branku na 1:0. Pro nás to bylo kruté – kromě brankové ztráty, jsem o poločase musel střídat našeho nejlepšího hráče Bona kvůli otřesu mozku. Na lavici náhradníků byli k dispozici pouze pouze Kliment a Majky, kteří ze zdravotních důvodů delší dobu netrénovali – nakonec šel místo Bona Majky. Ještě jsem hráčům řekl, že odsud bude pro mě 1 bod málo a šlo se na druhý poločas.
A začaly se dít věci. Po krásné akci vyrovnal Lepič a následně v 80. min dal hlavou z rohu Ondroušek na 1:2. To ale nebylo vše – v 85. min se srazil Majky s brankářem, padnul a bylo zle, vůbec nevnímal a musela se okamžitě volat sanitka. Naštěstí máme v týmu pana doktora Mareše a do příjezdu sanitky se o Majkyho postaral. Před příjezdem sanitky se Majky probral, ale stejně musel okamžitě na vyšetření do nemocnice.
Bylo to dnes opravdu na krev, ale zasloužené 3 body z venku. Jak říkám „Bavíme se fotbalem“, k tomu dnes za 3 body a tedy na jaře již dvakrát venku bez ztráty bodu.
Sigi – trenér dorostu
